Oak - Josef Pajl
Česky - English   

Zavírací lovecký nůž - výběr a údržba

Časopis Myslivost 5/2003

Nejoblíbenějšími loveckými noži jsou právě nože zavírací, zejména pro svoji jednu praktickou vlastnost a to možnost skrytí ostré čepele do rukojeti nože.

Historie zavíracího je poměrně dlouhá a jeho tvary, délka, výzdoba a zejména způsob jištění čepele v otevřené poloze se liší národ od národa.

Velikost nože je závislá na zvyklostech každého lovce. Jednomu stačí i na kapitálního jelena perořízek, druhý preferuje nůž větší a robusnější. Obecně lze říci, že pro zachování dobrých užitných vlastností zavíracího nože je vhodné mít hlavní čepel doplněnu o pilku a to nejlépe se symetrickými-rovnými frézovanými zuby střední velikosti(malé zuby se zanášejí a velké poskakují po kosti místo aby řezaly).

U pilky je důležité se ujistit, že zuby mají větší šířku než hřbet pilky tzv. nepravý "šraňk". Víte sami, že pilka bez šraňku-rozvedení zubů se dusí a neřeže. Přítomnost pilky šetří ostří čepele, které je důležitější při stahování a další práci se zvěřinou.

Hlavní čepel by měla být vyrobena z kvalitní oceli zaručující trvanlivost ostří stejně jako tvrdost a pevnost. V současné době nabízím široký výběr ocelí od standardních( T5 MoV) přes výborné( 440C, ATS-34) až po špičkové práškové oceli Elmax, RWL-34 a damascenské. Jako se zvyšuje kvalita břitu(při správném a ne zrovna jednoduchém tepelném zpracování dané oceli) tak se zvyšuje bohužel i cena.

V současné době se pro zavírací lovecký nůž užívá zejména dvou druhů pojistek čepele a to pojistka hřbetní (tzv. fexír- běžnejší a oblíbenější) a liner lock-boční pružná pojistka.

Čepel by neměla v žádném případě "vaklat", i když při jištění čepele hřbetní pojistkou je určitá malá vůle nutná.Čepel se takto po odjištění jako by sama zavírá s typickým klapnutím.

Menší vůle je možná při použití boční pružné pojistky- liner locku jelikož čepel je otevírána a zavírána rukou po celou její dráhu.

Všechny konstrukční prvky mají svá pro a proti a opět je na Vás co Vám více vyhovuje. Při dobře vyrobeném noži jsou obě varianty rovnocené.

Broušení čepele jsem myslím popsal dostatečně( Myslivost 11/2002), ale chtěl bych doplnit, že čepel by se neměla otupit příliš, protože její opětovné uvedení do dobrého stavu dá více práce a ubyde více materiálu.

Údržba zavíracího nože je na rozdíl od pevného složitější. Spočívá v důkladném vyčištění nečistot ze všech přístupných štěrbin pomocí zploštělého nejlépe mosazného drátu vhodné šíře, vykartáčování zubů pilky(kartáč tvrdý plastový, jemný mosazný, nikdy ocelový!) a namazání mechanizmu nože kvalitním olejem.

Pro rozpuštění nečistot v nepřístupných místech doporučuji čiré přípravky typu WD-40, které zároveň i promažou mechanizmus( na rozdíl od petroleje nepáchnou a vytěsňují vodu).

Žádnému přírodnímu materiálu ať už se jedná o dřevo, kost nebo paroh neprospívá máčení ve vodě ani jiných přípravcích. I tyto materiály je vhodné ošetřovat a to speciálními leštidly, vosky a oleji(dobré prodejny je mají).

Back